Zkazky

Dlouhodobě jsem si psala do poznámkového bloku. Především proto, že k těm svým písankám nemám fotky. Jsou to takové krátké zkazky, někdy radosti a jindy stesky. A tak to tam všechno kyne a než najdu fotku, většiunou už mi to zastará.  Takže si vytvářím prostor tady. Takový obyčejný deník krátkých zápisků. Na dlouhé to v této životní etapě není. Ale něco ve mě si prostě musí psát, ikdyž bojuju o každou dokončenou myšlenku a minutu ticha. Amen. 

Včera jsem si opět vyrazila do světa. V nejbližším studiu, v čase, který mi vyhovoval, jsem našla lekci sweet &spicy pilates. Měla sice označenou náročnost na nejvyšší level, ale tak nejsem přece žádná lama… vyrazila jsem.

Parkovací Bůh stál na mé straně a ikdyž jsem vyšla 10 minut před začátkem lekce, dorazila jsem včas. Na podložce už výhružně čekaly nějaké činky a nějaká další divná věc, ze které se vyklubolo závaží na nohy. Všichni vypadali jako ze žurnálu v super legínách a tričkem/podprsence nad pupík. Já jsem byla ráda, že jsem našla čisté legíny a z hloubi skříně vyhrabala nekojící tričko. Už na první pohled jsem cítila, že tak trošku nezapadám. A jak to v takových situacích, kdy se cítíte nepatřičně bývá, vyšlo na mě místo u zrcadla, takže když se cvičilo mým směrem, všichni koukali na mě 😀 

Přeskočím průběh lekce k překvapivému závěru - přežila jsem. Ten den jsem vtipkovala s kamarádkou, která se chystala na lekci bodystylingu, že bych to taky potřebovala. No dám si větší pozor na jazyk. Už po 10 minutách z nás všech lilo. Po 20 minutách jsem občas vynechala nějaké opakování (nenápadně), po půl hodině sundala závaží z kotníků a odložila činky. A za dalších pár minut jsem to už musela bojkotovat vlastní polehávací „praxí“. V určitou chvíli mi došlo, že jestli budu dál zvedat ty činky na hlavu, neuzvednu zítra své batole. A to se mi jevilo jako závažnější problém než to, že budou všichni koukat, jak se tam válím.

Když jsem se podívala na všechny ty namakané šik ženy, mé obranné mechanismy daly jasně najevo, že takhle vypadat - o to přece nestojím. 😀 Zbožňuju tyhle vnitřní pojistky. Ale upřímně - jasně, že by se šiklo být ve formě a mít čas se slušně oblíct… A tak jsem si řekla, že navzdory předsudkům možná ještě někdy zajdu. Ale postupně. Příště půjdu zase do toho druhého pilates studia, kde jsem byla na lekci skoro nejmladší. A stejně šik jako všechny ostatní dámy 😉